Ta malá bláznivost jménem LÁSKA

Co je to vlastně? Jak se to pozná?
Osobně na lásku nevěřím, nebo takhle, jediná pravá láska je podle mě ta první, ta platonická, bez nadějě v naplnění. Taková, když nám stačí se na dannou osobu jen dívat, nebo být v její přítomnosti. Další vztahy, ať už jakkoliv plodné, jsou jen pokusem o zahnání smrti a bojem proti ní, bojem o nesmrtelnost.
Dávám za pravdu Freudovi, jediný pud člověka pro veškeré jeho chování je pud sexuální a pokud by zmizela morálka a stud, byla by z nás jen smečka zvířat divoce souložící na potkání.
Monogamní manželství je proti přírodě a jeho základy se v dnešní společnosti hroutí.
Lásku někdo spláchnul do hajzlu...

Lež ze soucitu

Je lhaní ze soucitu stejné jako láska ze soucitu? Co už je lhaní a co je jen obyčejná slušnost? Sociální síť je postavená na drobných lžičkách, které zabrání tomu, abychom druhému ublížili. Existují však lidé, kteří takovou lžičkou, když se dozvědí, že jste k nim nebyli upřímní a řekli jim, že nevypadají tlustí, nebo že jste je nikdy nepodvedli a vaše kolegyně v práci se vám nelíbí trpí ještě víc. Já takové lži používám dnes a denně, říkám lidem to, co chtějí slyšet a očekávám totéž od nich. Jen tak totiž dosáhneme zdánlivě bezproblémové každodenní společenské konverzace, která ,slyšena pozorovatelem, se zdá býti dokonalou...až do té chvíle než se někdo dozví, co si o něm skutečně ten druhý myslí. Jak to děláte vy? A buďte alespoň k sobě upřímní...